Méně voleb, víc klidu: jak si zjednodušit důležitá rozhodnutí

Naše pozornost má limity. S každou další variantou roste kognitivní zátěž a spolu s ní i obava z lítosti: „Co když zvolím hůř?“. Výsledkem bývá rozhodovací paralýza: další hledání v prohlížeči, další recenze, a po hodině se cítíme hůř než na začátku. „Mozek, aby se mohl rozhodnout, potřebuje omezený počet variant — když jich je moc, zablokuje se a vznikne něco, čemu říkáme rozhodovací paralýza,“ říká Tomáš Vašák, psycholog a psychoterapeut. ¨

Známe to z klasického „džemového“ příkladu: širší volba přitáhne pozornost, ale počet nákupů klesá; užší sortiment a s tím i méně možností na výběr pak volbu naopak usnadní a více lidí odejde domů s džemem.

Začněte cílem, až potom parametry

První krok k jednodušším rozhodnutím je překlopit otázku z „která je nejlepší?“ na „které možnosti jsou dost dobré vzhledem k mému cíli?“. Jinak řečeno: nejdřív proč, teprve potom co. Sepište si tři až pět podstatných „must-have“ kritérií odvozených z cíle (co má volba zlepšit nebo řešit). Vše, co je nesplní, nekompromisně vyřaďte. 

Tím neochuzujete sebe, ale šum. Vašák k tomu dodává: „Není možné říct, že jsem vybral něco nejlepšího, když jsem vybíral z jediné věci. Abyste se mohli skutečně rozhodovat, potřebujete porovnávat varianty — ale jen ty, které dávají smysl vzhledem k vašemu cíli.“